MASÁŽE - KOREKCE - TEJPOVÁNÍ

DOSÁHNĚTE NA VRCHOL SVÉHO FYZICKÉHO A PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ











I když téma tohoto článku na první pohled neodpovídá zaměření těchto stránek, opak je pravdou. Z mé praxe vyplývá, že stav a připravenost potenciálních maminek k výchově svých potomků je mnohdy velice znepokojivý. Naskýtá se otázka „Budou se svými partnery dobrými rodiči?“ Podle školních vysvědčení se to nepozná, protože výchova k rodičovství se bohužel do školních osnov jaksi nevešla. Hry s panenkami nebo na mámu a tátu vás toho taky moc nenaučí. A to, s jakými problémy se setkávám v rámci své terapeutické praxe zejména u mladší generace, jenom potvrzuje omezené znalosti v předmětu rodičovství. Každá matka, ať už si to připouští nebo ne, je poznamenaná výchovou ve své rodině, její rodiče zase výchovou svými rodiči a tak se to táhne mnoha pokoleními. Co si má pak chudák ženská počít, když počne, čeká své vytoužené miminko a její rodiče jí toho moc nepředali? Jak zabránit, aby nepoužívala nefunkční výchovné praktiky svých rodičů, které zažila na své kůži, a i když si říká, že takto to já dělat nebudu, stejně si moc nepomůže, protože ani opačný extrém není to pravé. Takže co s tím?

V první řadě je důležité srovnat si vztahy se svými rodiči. Ti sice většinou své děti milují a snaží se pro ně dělat to nejlepší, co umí, ale také jsou obětí výchovných praktik svých rodičů a nemohou vám dát více, než co mají sami k dispozici. Takže při pohledu zpět si uvědomíte, že veškerá vaše trápení a bolístky v dětství nebyly žádné schválnosti rodičů, ale pouze projev vnímání jejich světa a jejich vlastní výchovy. Přeneste se přes svá citová zranění, odpusťte svým rodičům a zbavte je všech obvinění, protože oni v té době dělali věci, jak nejlépe uměli a nesouviselo to s jejich láskou k vám. Když přeberete odpovědnost za svůj život a vypořádáte se vlastním dětstvím, jste na dobré cestě k rodičovství.

A pokud takto přerušíte rodovou linii s mnoha deformacemi ve výchově (samozřejmě, že se to netýká všech), budete se muset učit a hledat informace a zdroje poučení jinde. Dnešní pohled na tradiční způsoby péče a výchovy už od těch nejmenších se postupně s vědeckými poznatky i praktickými zkušenostmi docela razantně mění. Se skutečnými vývojovými potřebami miminek nejsou v souladu třeba medikalizované porody a oddělování matek od dětí po nich, nekojení, fyzické tresty, ignorování pláče miminek a batolat, poslušnost motivovaná převážně strachem a třeba i rodinné vztahy (viz některé články na blogu na stránkách www.miminkoplus.cz). Takže dostatek informací, důvěra ve svou intuici a mateřské instinkty budou faktory, podporující vaši snahu být dobrými rodiči. Jen tak budete vychovávat děti na svět, který bude a ne na svět, který byl.

Děti přicházejí na svět s obrovským potenciálem, který však nefunkční rodičovství a společenské stereotypy postupně rozmělňují. Svobodné, nezaujaté, spontánní vidění, prožívání i jednání malých dětí se postupně mění v postoj plný nezdravého přizpůsobování, kdy ztratí kontakt se svými skutečnými potřebami a postupně svoji odpovědnost odevzdávají problematickým autoritám, případně žádné autority neuznávají a žijí v permanentním odporu ke všemu. Stačí se podívat kolem sebe, kolik je závislostí všeho druhu. Aby to tak nedopadlo, je potřeba dát dětem to, co opravdu potřebují.

A to je především jejich přijetí bez podmínek. Byla u mě maminka s problémem počůrávání jejího předškolního syna. V rámci psychoterapie vyšlo najevo, že měla bolestivý porod, ze kterého vinila právě svého syna a ten se pak snažil v touze po přijetí a bezpodmínečné lásce na sebe upozorňovat všemi pro něj dostupnými způsoby. Po pochopení příčiny, odpuštění a změně chování matky i ostatních členů rodiny problém zmizel.

Dětské sebevědomí i přijímání světa kolem se utváří podle toho, do jakých podmínek se dítě narodí a jakými vztahy je obklopeno. Ne každý dostane dostatek příležitostí ke svému rozvoji. Dětský mozek je ještě nezralý a teprve do svých nervových spojení otiskuje nové zkušenosti. Naše vztahy s dětmi potřebují vyrůstat ze vzájemné lásky a odpovědnosti. Ta je zpočátku výhradně na straně rodičů. Postupně se situace mění a někdy kolem druhého roku je potřeba začít s laskavým nastavováním pravidel. Jak se dítě vyvíjí, potřebuje se postupně samo seznamovat s odpovědností a empatií. Učí se cítit a zachovávat přiměřené hranice.

Pokud vašemu miminku dáte dostatek lásky a pozornosti v raném věku, přispějete k jeho pohodové dospělosti bez potřeby si nedostatek lásky kompenzovat a upozorňovat na sebe třeba nějakou závislostí. A pokud nevíte, jak vyřešit narušené vztahy nejen se svými rodiči, stačí zavolat a domluvit si termín. Určitě se s tím dá něco dělat.

Miroslav Wilczek

} //]]>